14. a 15.7. proběhl v Praze BohemiaJazzFest, který dále pokračuje ještě v jiných našich městech. Původně jsme s Františkem měli jít již v pondělí, jako na mé narozeniny, protože Jazz já mám ráda (ale ne každý Jazz je ten správný Jazz pro mé ouška), jenže jsem byla natolik unavená (dle mého minulého příspěvku), tak jsme se rozhodli na úterý. To bylo málem už též ohroženo, ale nakonec to dopadlo skvěle. Sice začínali už od 16:00, ale my jsme se mohli z práce dopravit těsně před šestou. Udělali jsme si ještě krátkou pauzu na večeři v Pizzerii, která byla v okolí Staromáku nejlevnější a hurá na poslech supr muziky.Nejvíce jsem si užila poslední dvě skupiny a to Wilbirds & Peace Drums, kteří jsou ze švédska - www.wildbirdsandpeacedrums.com – zpěvačka Mariam Walentin mi hodně připomínala Björk (na které jsem krom, Beatles, Barbry Streisand, Queen, Abby, a jiných, také vyrostla). Pořád u toho zpěvu poskakovala, vlnila se, skákala, ale nejlepší bylo když bušila do svých bubnů, které ještě dobarvoval její jediný společník Andrea Weliin, který krom bubnů má kolem sebe plno jiných možných tónů.
Někdy mi sice písně přítomných muzikantů nepřišli vůbec jako jazz, ale budiž.
Avšak to nejlepší nakonec, dámy a pánové, Victor Wooten Band z USA - http://www.victorwooten.com/ - no co ti tam prováděli a samozřejmě hráli. Bylo to neskutečné, zábavné, místy šokující :-) Např. ukázka z Youtube http://www.youtube.com/watch?v=4__DbHfBE00 (název Jarasum festival 2006 - Victor Wooten Band). Sice na stránkách je všude on, ale skupinu tvořili jeho bráškové Joseph (klávesy) a skvělý Regi (kytara). Regi byl borec, ten šokoloval hozením kytary kolem krku příšernou rychlostí (na videu z Youtube to dělá Victor, ale zdá se mi to pomalejší než včera :-) ). Dále krom zpěvu Victora zpívala Sandra Williams, perfektní bubeník Derico Watson, který si náš uřvaný dav doslova užíval, a Viktorovi sekundoval v kytaře i Anthony Wllington.
Jelikož to bylo na Staromáku a dokonce nás přišel asi jednou větou přivítat i starosta Prahy 1, tak se v deset končilo…..no lidi si vytleskali, nebo spíše vyřvali ještě jeden přídavek po desáté :-)
Krom borců na jevišti, jsme potkali Karla Plíhala, ze kterého měl ještě větší radost František. Také moji oblíbenkyni v Jazzu Janu Koubkovou – té to fakt seklo. A dokonce si vyšel na procházku Jan Saudek s rodinkou. Z něho jsme šli málem do kolen, protože držel dítě, asi svoje, holčičku, a držel ji oběhama rukama tak někde mezi pasem a podpažím, a držel ji opravdu stylem „nevím jak se drží dítě“. Téměř s nataženými pažemi před sebou ji tak celou dobu nesl / držel.
Taky nás velmi pobavilo, když vyšel pořadatel JazzFestu Rudy Linka s dítětem na rukách (já si říkala "jé, on má tak malého syna" ), s dotazem (cca) "kdopak hledá toto roztomilé dítě, nechť se dostaví dozadu do stanu", se přihlásilo několik rukou :-)) Ale nakonec se dostal k právoplatné mamině.
PS: jo a koupili jsme si oba tričko z JazzFestu :-) modré a hnědé jedno za supr dvě kila.
1 komentář:
Zdravím,foto z celého festivalu na www.jazzrock.cz.PM:-))
Okomentovat