Toto stěhování bylo nejméně bolestivé, viz. dřívější článek "stal se zázrak". Stěhovali jsme se totiž pouze o patro níže. Ale i tak to byla zabíračka. Sice je to jen jedno patro rozdíl, ale i tak jsme využívali z vyčerpanosti výtah. Moji rodiče nám přijeli pomoc a opravdu nebýt jich tak to nezvládneme tak rychle. Tatínek nám krásně všude vymaloval, maminka zase vše vypucovala. A František opět obsloužil naši obsáhlou techniku, obzvláště šílenou kabeláž.
Je to stejný byt jen o patro níže (z 10 do 9), ale přesto je tam pár odlišností. Všude na chodbě máte přepoličkováno i v koupelně, ale to je jen dobře, úložné prostory se vždy hodí, že?. Majitelka nás ukecala k jedné šatní skříni navíc, takže teď máme prosím 5 šatních skříní z toho 3naše. Na záchodě je zvláštní schůdek, avšak dolů, takže práh je jakoby ve stejné výši jako spodek mísy, ale mezitím je jakási 3cm prohlubeň :-) si tam musím dávat desku když jdu já ;-) . V oknech teda nejsou žaluzie, což předtím byli, tak jsem konečně využila svého staronového, nepoužívaného závěsu a šoupla ho do ložnice. Sice tmavý, šedivý, ale je akorát. V dřívější kuchyni byl jakýsi stůl od stěny ke stěně teď není, tak jsme si koupili „knihovnu“ a vypadá to zase jinak.
Příště doufám bude už do vlastního!!!!!
