Binární hodinky

Už dlouho nenosím hodinky, ale rozhodla jsem se, že si je koupím. Ale když už hodinky, tak žádné ťamanské, ale pořádné a snad kvalitní. No nejdříve jsem chtěla elegantní dámské, co mají jemný řemínek. Jenomže jsem se zamilovala do, pro některé, šílených binárních hodinek. Vybrala jsem si hodinky LedWatch Lady Pink. Z binárních hodinek snad nejjednodušší k poznání času. Sice se mi líbily hodinky s názvem Infection (http://binarni-hodinky.eu/product_info.php?products_id=48) , ale na nich nemám šanci „rychle“ a snadno rozluštit kolik je vlastně hodin. :-)

Hodinky mi došli začátkem tohoto týdne a šla jsem si je dnes vyzvednout. Žel mám pecha a zjistila jsem, že hodinky mají malou prasklinku ve sklíčku u tlačítka. Takže jsem je štandopéde poslala ještě dnes zpátky k reklamaci. Ale už se nemůžu dočkat až mi přijdou znovuzrozené a snad již v naprostém pořádku zpět.

Pokud jsem se ještě nezmínila, tak jsem v celku televizní maniak, ale taky dost herní a brouzdící se po netu taktéž.
Teď s Vámi budu sdílet zážitky z „nově“ objevené hry. Jmenuje se ShotOnline International a jde o golf.
Jak už název napovídá je to online hra, takže můžete hrát s někým kdo sedí u PC v Anglii, v USA, či v Austrálii :-) (já si tím procvičuji svou ájinu), ale taky s někým kdo sedí vedle vás, jako v mém případě s manželem Františkem :-D
Vybrala jsem si tu nejmenší postavu, nazvala ji Veverka a k dnešnímu dni jsem na levelu 17 s handicapem +14. Nehraju to úplně krátce, ale přesto jsem Levelově a s HDCP na začátku a hrozně mě to štve, že to jde tak pomalu. Krom zlepšování vašich dovedností, si můžete vylepšit image, např. koupí hadříků, či změnou účesu. Také nakoupením všelijakých golfových potřeb, ale na ně budete šetřit věčnost. ;-)
Nabádám vás, stahujte, instalujte, hrejte, bojujte…třeba se utkáme ;-)
Na obrázku je naše herní rodinka. Z leva – František, Jirka (bratránek), já, Radim (bráška).

VŠECHNO NEJLEPŠÍ TATÍNKOVI

Sice jsem psala zhruba před týdnem o svých narozkách, ale neřekla jsem o narozkách mého tatínka Leonka, který prosím dovršil své první šedesátky :-) Teda číslice s první šestkou na začátku. Že na to nevypadá?! Jeho den zrození je 6.7.1948. Výhoda je, že v každém roce je na ten den svátek :-) Se uměl narodit co?
Oslava byla plánovaná vcelku dlouho, ale přesto se pár členů rodiny účastnit nemohlo. Jedna teta se strejdou měli dovču a babička s dědečkem Kohútovi odlétali v červnu do Kanady za jednou ze svých dcer, Hankou, vnoučaty a třemi pravnoučaty. I tak se oslava myslím povedla, jídla bylo až až, sluníčka bylo akorát a dobrá nálada nás také neopustila.Tatínek dostal plno dárků, i dárek co mu asi vyrazil dech :-) Samozřejmě kromě rotopedu od synátora, dostal od dcery „půlku dárku“ a to v podání klece na druhou půlku a to korelu :-) Když tu krabici odbalil, stál opařený, nevěděl co říct, založené ruce a byl fakt v šoku. Totiž táta když nemluví, to je co říct :-D (promiň tatínku nemyslím to zle ;-) )

Korelku si pořídil o týden a den později nakonec sám. Takže mám(e) po dlouhé době opět korelu, je to ještě vykulené mládě a jmenuje se Pepík (Pepíno). Už není tatínek doma celý den sám, jak si stěžoval :-)

PS:ty věnce byl můj nápad :-) praštěná upomínka co?

BohemiaJazzFest 2008

14. a 15.7. proběhl v Praze BohemiaJazzFest, který dále pokračuje ještě v jiných našich městech. Původně jsme s Františkem měli jít již v pondělí, jako na mé narozeniny, protože Jazz já mám ráda (ale ne každý Jazz je ten správný Jazz pro mé ouška), jenže jsem byla natolik unavená (dle mého minulého příspěvku), tak jsme se rozhodli na úterý. To bylo málem už též ohroženo, ale nakonec to dopadlo skvěle. Sice začínali už od 16:00, ale my jsme se mohli z práce dopravit těsně před šestou. Udělali jsme si ještě krátkou pauzu na večeři v Pizzerii, která byla v okolí Staromáku nejlevnější a hurá na poslech supr muziky.
Nejvíce jsem si užila poslední dvě skupiny a to Wilbirds & Peace Drums, kteří jsou ze švédska - www.wildbirdsandpeacedrums.com – zpěvačka Mariam Walentin mi hodně připomínala Björk (na které jsem krom, Beatles, Barbry Streisand, Queen, Abby, a jiných, také vyrostla). Pořád u toho zpěvu poskakovala, vlnila se, skákala, ale nejlepší bylo když bušila do svých bubnů, které ještě dobarvoval její jediný společník Andrea Weliin, který krom bubnů má kolem sebe plno jiných možných tónů.
Někdy mi sice písně přítomných muzikantů nepřišli vůbec jako jazz, ale budiž.
Avšak to nejlepší nakonec, dámy a pánové, Victor Wooten Band z USA - http://www.victorwooten.com/ - no co ti tam prováděli a samozřejmě hráli. Bylo to neskutečné, zábavné, místy šokující :-) Např. ukázka z Youtube http://www.youtube.com/watch?v=4__DbHfBE00 (název Jarasum festival 2006 - Victor Wooten Band). Sice na stránkách je všude on, ale skupinu tvořili jeho bráškové Joseph (klávesy) a skvělý Regi (kytara). Regi byl borec, ten šokoloval hozením kytary kolem krku příšernou rychlostí (na videu z Youtube to dělá Victor, ale zdá se mi to pomalejší než včera :-) ). Dále krom zpěvu Victora zpívala Sandra Williams, perfektní bubeník Derico Watson, který si náš uřvaný dav doslova užíval, a Viktorovi sekundoval v kytaře i Anthony Wllington.

Jelikož to bylo na Staromáku a dokonce nás přišel asi jednou větou přivítat i starosta Prahy 1, tak se v deset končilo…..no lidi si vytleskali, nebo spíše vyřvali ještě jeden přídavek po desáté :-)
Krom borců na jevišti, jsme potkali Karla Plíhala, ze kterého měl ještě větší radost František. Také moji oblíbenkyni v Jazzu Janu Koubkovou – té to fakt seklo. A dokonce si vyšel na procházku Jan Saudek s rodinkou. Z něho jsme šli málem do kolen, protože držel dítě, asi svoje, holčičku, a držel ji oběhama rukama tak někde mezi pasem a podpažím, a držel ji opravdu stylem „nevím jak se drží dítě“. Téměř s nataženými pažemi před sebou ji tak celou dobu nesl / držel.

Taky nás velmi pobavilo, když vyšel pořadatel JazzFestu Rudy Linka s dítětem na rukách (já si říkala "jé, on má tak malého syna" ), s dotazem (cca) "kdopak hledá toto roztomilé dítě, nechť se dostaví dozadu do stanu", se přihlásilo několik rukou :-)) Ale nakonec se dostal k právoplatné mamině.

Takže jsem si 15.7. prodloužila své narozeniny z předešlého dne. :-)

PS: jo a koupili jsme si oba tričko z JazzFestu :-) modré a hnědé jedno za supr dvě kila.

Jak jsem slavila své 28.narozeniny

Tak pro ty co nevěděli.
Moje narozeniny začaly již o půl třetí ráno, kdy jsem prodělala střevní chřipku … sedící na záchodě s kyblíkem na nohách či u nohou. Takže jsem nezačala nejšťastněji. V práci jsem se navíc dozvěděla, že přes moje více jak měsíční plány uděla oslavičku v práci, mi nepříjde skoro nikdo. Taky mi přišlo jen pět a to někteří nebyli ani z našeho úseku. Ale i za ně jsem byla moc ráda. Bylo to fajn. Jídlo sice zbylo, dorty nejvíce i když je výborná, až na ten marcipán (který asi přes veškeré titulky na obalu jako marcipán nechutná)..ten je tam jen na okrasu :-) Všichni se vrhli na slané jako česnekovou pomazánku a hlavně na sekanou, kterou jsem dělala poprvé a byla moc dobrá…. prý se můžu vdávat :-)

Původně jsme měli s Františkem v plánu jít na JAZZFestival na který jsem se moc těšila, ale díky té probdělé noci jsem to vzdala a půjdeme zítra.
František byl tak hodný, že po práci pro mě přijel, protože už mi začalo být zae nevolno, a ještě jsem chtěla před stěhováním v práci (na konci července) si odnést pár věcí dom. Takže jsem odcházeli z mé práce po sedmé hodině. Doma si pojedli sekanou, teda Ferko, já jen uždíbla trošku a jinak tiše, možná nahlas, záviděla. Už je mi k večeru ale líp, jen se bojím jít spát :-( aby nepřišlo to samé co na dnešek ale to snad už ne.
Fotky z narozenin mám na webu www.vladka-frantisek.unas.cz

STĚHOVÁNÍ

Zdar!
Rok uplynul jako voda a tak jsme se opět stěhovali. Z podnájmu opět do podnájmu. Tentokrát nám vyšel paneláček, zvenku zrekonstruovaný žluto oranžový :-) (EMÁČCI by si z toho řezali zápěstí ;-) ) Je to nezvyk. Z ročního poklidu u Vltavy a s koukáním se ze střešního okna na protější skálu byla nesmírná pohoda, až jsme ji brali jako samozřejmost. Já v paneláku bydlela jen do svých 6ti let, což v paměti mám jen útržky a František jen v údobí vysoké školy. Z balkonu koukáme vpravo na jakousi zeleň Záběhlic. :-) jj přestěhovali jsme se do Záběhlic.

Stěhování probíhalo defakto tři dny. Ve čtvrtek mi přijeli rodiče, bez kterých by to snad ani nedopadlo :-) moc mi pomáhali, mamka makala jak šroubek až jí z toho bylo špatně, taťka tež a montoval, šrouboval, vrtal, no makal :-) Samozřejmě nebýt našich přátel, díky kterým jsme se mohli přestěhovat a přidali i své silné ruce k dílu by to už vůbec nešlo. Ve čtvrtek, jak jsem již psala, přijeli rodiče a během toho dne se sjelo 2x s narvaným autem krabic a serepetiček. V pátek to samé a v neděli vypuklo hlavní stěhování – s nábytkem.Říkává se že lepší je vyhořet než se stěhovat, samozřejmě to jistě každý bere jen obrazně a já to můžu už dostkrát potvrdit :-) V průběhu tří let jsem se stěhovala už po třetí a ještě to není jistě naposled, jen doufám že na předposled :-) Každým stěhováním je samozřejmě více a více věcí k přestěhování. Však vy co to znáte, co vám mám vykládat že? Jistě to máte ještě v živé paměti.

Musíme si zvyknout na všelijaké nezvyklé panelákové zvuky a jen doufám, že pro sousedy se nestaneme nezvanými podnájemníky :-)
Dokonce v tom baráčku bydlí už jedna paní Nohejlová, takže teď jsme dvě - no to bude sranda :-)
Parkování je téměř nemožné :-) večer stojí jedno auto před druhým a papírem za sklem komu volat v případě potřeby vyparkování.

Pár fotek sem mrskám, jinak budou na našem rodinném webu, kde fotky časem měním dle potřeby. Ale budou to jen fotky samá krabice a bedna :-)))

V*

PŘED a PO :-)