DEN STROMŮ

Historie
Nápad slavit Den stromů vznikl už v předminulém století ve Spojených státech, konkrétně v Nebrasce. Ten, kdo dnes navštíví americký stát Nebraska, neuvěří, že tato krajina byla před přibližně 150 lety popisována jako krajina 'bez stromů'. Když sem ovšem přišli první osadníci kolem poloviny 19. století, našli skutečně jenom sporou vegetaci. Jeden z nich, J. Sterling Morton, původem z Detroitu, se s tímto stavem nechtěl smířit. Začal, podporován svojí ženou, pěstovat v okolí svého domu stromy, keře a květiny.
Morton nebyl ale zahradník, ale novinář a vydavatel prvních novin v Nebrasce. Toto médium také využil k tomu, aby své spoluobčany vyzval k následování svého příkladu, pěstování stromů. Předvedl před jejich zraky, že stromy a keře zastavují větrem způsobovanou erozi a poskytují ochranu před pálícím sluncem. Morton dovedl přesvědčit své čtenáře nejenom o potřebnosti pěstovat stromy, ale povedlo se mu také přenést na ně své nadšení. Zrodil se 'tree-planting holiday - the Arbor Day' - Den stromů. Dne 10. dubna 1872, v první celostátní 'Arbor Day' byl v Nebrasce zasazen více než jeden milion stromů. K tomuto velkému úspěchu přispěli jednotlivci, stejně jako spolky a veřejné instituce. O dva roky později, v roce 1874 vyhlásil guvernér Nebrasky, Robert W. Furnas, první oficiální 'Arbor Day', který byl slaven 22. dubna, v den narozenin J. Sterlinga Mortona. Dnes je poslední pátek v dubnu v USA oficiálním 'Arbor Day', svátkem všech stromů.

Myšlenka oslav Dne stromů se rychle rozšířila z Nebrasky po celých Spojených státech a později i na další kontinenty. Datum oslav Dne stromů je různé. Liší se podle klimatických podmínek a toho, kdy je možné stromy vysazovat. Dne 27. listopadu 1951 přijala FAO (Food and Agriculture Organisation) Spojených národů následující usnesení: 'Konference shledala jako potřebné, aby si všichni lidé uvědomovali jak estetickou a psychologickou, tak i hospodářskou hodnotu lesa, a proto se doporučuje, aby se každoročně ve všech členských státech slavil světový svátek stromu, a to v době, kdy se to za lokálních podmínek zdá být příhodné.'
Převzato ze stránek: http://www.nadacepartnerstvi.cz/p-12660&exp=male240

MÚZIČKA 2008

V sobotu proběhla v Kobylisých v Selesiánském divadle Múzička ČS. Ač původně, z různých důvodů, jsme se jako PHA-Smíchov účastnit neměli, přece jen jsme vystoupili. Odvážné děvčata Leonka a Anetka Kubečkovic, a Bianka Briššovic, vystoupily a dokonce vyhrály 2.místo ve své kategorii B. No není to báječné??? Já mám z holek velikou radost! Jsou to "moje" berušky.

…TO JE V PYTLI…

..tak takhle končil náš výlet z Konopiště, díky bouračce, kterou jsme však nezavinili. No pech no. Uzavírka, která, dle více lidí, jen ne dopraváků, nebyla až tak dobře označena jak bychom si představovali, tak jsme u ní pomalu zastavovali, že se koukneme do mapy jak dál a v tom to do nás napralo druhé auto. Krom ťukecu do kebule, mě drnčely ještě zuby :-) tak se nic vážného nikomu nestalo.
A co Konopiště? No nááádhera samozřejmě. V Praze modro, ale při vjezdu do okresu Benešov najednou mlha..no tak jsme si řekli, hlavně že neprší. Ale na Konopišti zase krásné modro. Díky ne moc levnému vstupnému (salon I. II. 125,- salon III. 200,-) a taky ne moc času, jsme se rozhodli pouze pro II. –severní křídlo, kde byla výzbroj, zbraně, atd. Moc pěkné. Cca 50-55 minut obhlídka. www.zamek-konopiste.cz
Cestou z Konopiště jsme se rozhodli sjet k Františkovým rodičům. Jenže jsme skončili u Kosovoy hory před Sedlčanama. Hm
No naštěstí pojízdní jsme byli, tak jsme dojeli k rodičům, přidrátovali nárazník a jeli dom. Žel kufr nešel zavřít, takže byl „otevřený“ i přes noc, na víc na odlehlejším parkovišti, jelikož jinde poblíž baráku místo nebylo. Ale ráno bylo vše v pohodě, nikdo tam nepřespal. :-)
Jen ještě cestou dom, jsme byli kousíček od baráku stavěni policajty při běžné kontrole :-D no to byla dobrá tečka. Jen se policajt zeptal, od kdy to máme…s tím kufrem a nárazníkem, tak Ferko řek, že dnes čerstvě, tak jen dodal „to naštve co?“ a jeli jsme dál. V*

HOLOUBCI

Jak Vy Pražané jste spokojeni s místními bezdomovci holuby? No já když je vidím, koukám, který otevře za letu záklopku a pustí svou minu směrem dolů.
Teď budu asi trochu více morbidní. Čekám tak na Můstku na tramvaj. Holubů tam bývá stále dostatek. Přijížděla tramvaj z jedné strany a milí holoubkové se jali úprku, avšak tam zůstal jeden malý holoubek, zřejmě ještě učeň v "jak zhazovat miny", a nevěděl kudy, kudy, byl očividně zmaten, tak si asi řekl "vydám se na opačnou stranu". Jenomže co se nestalo, z druhé strany auto. Auto projelo a já doufala, že holub je OK...kdeže. už měl hlavičku v...vlastně neměl a hned za autem vyjela tramvaj a když odjela holub byl na s.. teda na cimprcampr, prostě durch rozšmelcovaný, ble.
Teda navalilo mě, a teď to rozšmelcovaný mládě holuba budu mít furt před očima...kurńa

stal se ZÁZRAK

Lidičky představte si, přece jenom se zázraky dějí. A když se takový zázrak stane, člověka to velmi povzbudí ve víře.
Psala jsem min. týden o tom, jak jsme dostali výpověď z bytu.
Včera, v pondělí, když jsem docházela k domu, už z dálky jsem viděla moji jmenovkyni a sousedku, paní Nohejlovou. Ve výtahu jsme se ještě setkali s nějakým mladým pánem a starší paní. Tak jedeme ve výtahu a já říkám paní Nohejlové, že od 1.12. zase bude jediná Nohejlová v baráku, že se musíme vystěhovat. Mladík a starší paní vystoupili v 9. patře, my jsme v 10. a paní Nohejlová v posledním 11.patře. Rozloučili jsme se a já šla dom. Pozdravila Ferka, a šla si umýt ruce. Ještě než jsem si je stačila omýt od mýdla, zvoní někdo u dvěří. Jdu s ručníkem otevřít a ve dveřích ten mladík. A teď ten šok. Ten kluk (28-33let) nám přišel oznámit, že nešlo přeslechnout ve výtahu co jsem povídala, a že oni bydlí přesně pod náma, ale zítra (v úterý), že předávají byt majitelce, jelikož se stěhují do vlastního. A že měla do bytu přijít jejich známá, ale nevyšlo to, tak on ani paní majitelka nemají náhradu a že by to bylo super kdybychom tam mohli jít. Tak jsme šli s ním se podívat do toho již vystěhovaného bytu, a zavolal hned majitelce o této situaci. Dokonce říkal, že měl ve výtahu rozepsanou SMS pro majitelku, že teda nakonec nikoho nemají, ale ještě ji neodeslal.
Situace je momentálně taková, že v úterý (to je zrovna dnes) večer se setkáme všichni v tom bytě i s majitelkou a rozhodne se zda nás bude chtít s našimi podmínkami = máme výpovědní lhůtu až do 30.11, tudíž dva měsíce bychom neměli důvod tam bydlet, ale finančně se snad nějak vyrovnáme, a taky je tam hodně starý nábytek, který nepotřebujeme, ani by se nám tam s naším nevešel, tak co s ním.
-----
Tak jsme se setkali (úterý 30.9.08)
Bylo to celkem rychlé a výsledek? Hned jsme podepsali smlouvu k 1.11.2008. Ještě čekáme na verdikt paní, ohledně toho starého nábytku co tam je, ale obávám se, dle jejích slov, že se o něj budeme muset postarat sami = uschovat jej po dobu našeho pobytu NĚKDE. No ale pořád je to skvělé zůstat ve stejném baráku, na stejné adrese, stěhovat se v pohodě o jedno patro níže.
Prostě zkušenost s Pánem Bohem k nezaplacení!!!