PMS - téma pro holky

Ahoj holky, nevím jak jste na tom Vy, ale najednou mě napadla strašná myšlenka (teď o půlnoci kdy jsem už téměř usínala). Jsem dosti citlivá osoba, a žel dost často si škodím tím, že jsem až moc přecitlivělá. Momentálně mám ty naše "supr" zábavné dny, kdy bych se nejraději neviděla a neviděla ani své okolí, jelikož jsem děsně nespolečenská. A navíc jsem děsně ukňouraná, všechno mě rozlítostní. A co mě tak vyděsilo za myšlenku je, že předmenstruační syndrom (PMS) u mě trvá, dle zjištění, zřejmě 10 dnů, pak 5 dní to mám (teda byly doby kdy jsem to měla 9 dní) a příjde mi, že jsem "rozkolísaná" ještě dalších 5 dní po nich. Tudíž to znamená, že bych defakto normální a svá měla být, zaoukrouhleně, POUHÝCH 10 dnů. Těch šílených 20 dnů prořvu-probrečím. Je toto normální?... a pak že mi furt něco je ... není divu.
Chudák můj František!

Bylo to roztomilé. Přišla jsem k lékaři pro svou další dávku Béčka v podání injekce. V čekárně byla jen jedna postarší babička, co měla návštěvu lékaře již za sebou, a skoro na každé sedačce měla rozlouženou nějakou tu svou věc. Tam kabelku, tam recept, tam kabát a onde rozloženou modrou pláštěnku. Zrovna přišel čas si obléct kabát a já jsem v mžiku, bez rozmyšlení, k ní přiskotačila s tázavými slovy "mohu Vám pomoci s kabátem?" a hned se jí ten kabát "vyrvala" z paciček. Paní byla očividně velmi potěšena a dodala kouzelné slůvku "ruku líbám". To se mi fakticky nikdy nestalo a bylo to opravdu od této starší příjemné babičky velmi roztomilé. ... a dál si balila svou modrou pláštěnku.

Co dodat k tomuto obrázku. Právě něco podobného se mi děje s xichtem. No vážně. :-) Jaksi si to teď rozdávám na nemocenske s Bellovou obrnou lícního nervu. Postihlo mi to levou půlku xichtíku. No ze začátku to bylo na psychiku krušný, ale zlepšovalo se to. Avšak po necelém týdnu, kdy jsem předstoupila před doktora na rehabilitacích se mě pozitivní nálada na pár hodin pustila. A to v momentě, kdy mi bylo oznámeno, že nemaj místo, až v lednu a já mám začít cvičit co nejdříve, takže si mám obvolávat sama rehabilitaační centra, instituce, kde mě vezmou dříve než v lednu. No naštěstí po několika telefonátech všade možně, jsem po dvou hodinách narazila na jedno centrum, kam půjdu poprvé v pondělí 10.12.. Měla jsem sice původně začít o týden dříve, ale pořád lepší 10.12. než v lednu 08!
Zatím moje rehabilitace je čistě domácí. Co si neudělám, to nemám :-) Koulím si softenisákem po xichtu, štípu si do něj, dělám z pusy kapra, atd..Jsem si ze začátku, když to bylo nejhorší, natočila kousek sebe na video, ale to tu nemůžu pustit (ani manželovi jsem se to neodvážila ještě pustit). Bylo by to sice vtipné, ale zase se nechci po zbytek života brouzdat kanály!!!
Tak mi prosím držete pěsti, ať už mám zase ten svůj starý dobrý a funkční "roztomilý" obličejíček! Díky
XOX
V*

jsem udajne podobna ...

%1

jak jsme si jako děti začínali sobotu

Nedávno proběhlo naše Smíchovské fajn mladéKD a probírali jsme tam téma „začátek a ukončení soboty“. A mě došlo že si vlastně nepamatuji jak to chodilo když jsem byla „malá“. A tak jsem se zeptala své maminky a velmi mile mě to překvapilo a musím tedy usoudit, že jsem měla opravdu skvělé dětství i co se týče „začátku a ukončení soboty“ - ale to jsem věděla i bez této perličky.

Máma mi totiž napsala:
No začínali jsme si sobotu pravidelně s váma jako dětma modlitbou, pak hodně jsme zpívali-hodně hodně,pak jsme si četli příběhy biblické "vypráví dětem" ale krom zpívání to bylo kratší příběh na 10-15 minut aby vás to nenudilo a netrpěli jste :-) /aby to nebylo to násilí páchané na vás/ ale vždy jsme začínali až dokud jsem nebyla vedoucí mládeže, to už chodil Radim (V* pozn.bratr) se mnou asi od 15 let a pak už jste chodili vy dva na mládež sami nebo jsme vás vozily do sboru a to bylo tobě 14-15 let a my s taťkem jsme jeli na začátek do Rychvaldu k babičce a k těte Jarce.
Ty jsi zpívala strašně ráda a jinak jsi se při pobožnosti koulela různě po gauči s panenkou nebo si se sesouvala na zem a dělala xichty a když se ti to zdálo v létě dlouhé tak si zaspala :-)). někdy jsme si promítali diáčky s bibl. motivy nebo si četli nějak příběhy anebo pak jak jste už četli vy s Radimem tak krátký příběh,žalm-pár veršíku z bible co jste zvládli přečíst--přelouskat,ale vždy až na nějakou výjimku jsme si začínali včas a pravidelně.To je zvláštní že nepamatuješ.Jo a pak jsme někdy pro změnu i u toho hráli ...na střídačku ke zpěvu na klavír, housle, flétničku a zpěv :-) taky nepamatuješ?
No a během týdne ráno jitřenku a modlitbu pokud jste pak už nezdrhali každý zvlášť do školy třeba na 7 hodin.Ale Jitřenku jsem vám četla i v běhu třeba u dveří jak se zpozdilo nebo nestihalo :-) oba jste to s Radimem přímo vyžadovali.

STRAŠNÁ STŘEDA

Včera jsem měla Strašnou Středu s velkým "S" a jak jsem během dne zjišťovala tak nejenom já. Ta hrůza spočívala v příšerné bolesti hlavy - migréně, která mě nakonec držela celý den až do doby než jsem konečně v noci usnula. Hlavu bolela snad skoro celou naší pojišťovnu, i moji maminku v Ostravě. Asi silná změna počasí - aspoň u nás v Praze byla večer taková "menší" vichřice s přívalovým deštěm - v celku hezká podívaná ze střešního okna, kdy vás to do vteřiny zlije :-)

PAŘÍŽ 3

No snažím se od příletu z Paříže zkrotit svůj obsáhlý seznam fotek a dát si ho na náš klasický web, ale furt se nedaří...avška v neděli jsem měla spásnou myšlenku!
Dala jsem fotky na rajče.idnes, tudíž si můžete konečně prohlédnout naše skromné záznamy. Taková čtvrtina tam není, bo toho je fakt moc, ale to hlavní tam je...i něco navíc. U některých fotek jsem se snažila i o popisek.

http://www.vixen.rajce.idnes.cz/

Az dnes jsem v radiu poprve slysela o tom zdrazeni peciva. Ze maslo uz stoji 40 korun to zaznamenavam uz mesic, ale ze i pecivo je na rade, to jsem netusila. Zdrazeni masla davaji za vinu jakesi mlekarenske bitve a prichazejicim Vanocum (coz ty Vanoce jsou kravina-neprichazeji poprve, ze?). Moderator vyhodnotil tuto situaci takto:"Zrejme zacneme snidat kaviar a chleba s maslem si nechame na vzacnejsi prilezitosti. Treba na Vanoce"

PAŘÍŽ 2

Na čtyři dny jsme si zaletěli do Paříže. I když jsme povětšinou mrzli, a to i v noci, tak Paříž chmury zaháněla.

Zvláštní město. Z části mi připomínalo Prahu, hlavně hromadou holubů a žebráků. Taky mi připomínala vzhledem starou Prahu. Dost nás šokovalo to, když do metra vstoupil chlápek s kytarou a začal hrát...poté se snažil vybrat nějakou minci :-) Jindy jsme potkali zase dva "dechovkáře", ale Vojkovice jsou stejně nejlepší. Jindy houslisty a klavíristy.

Na letišti v Paříži při čekandě na letadlo domů jsem se ptala Františka: "miláčku, jak se ti líbila naše svatební cesta?" A můj milovaný na to s hrůzou v očích: "to byla svatební cesta????" :-))) Po dvou a půl letech po svatbě jsme totiž ještě neměli svatebku...takže asi ani teď ji ještě za sebou nemáme :-))) Tak doufám, že bude IKSkrát lepší než toto čtyřdenní poznávání Paříže.

PARIS

Moje oblíbené foto z nedávné návštěvy Paříže.

Říkám tomu "Kohútovci navštívili Paříž"

(pro nezasvěcené: Kohútovi=moje maminka je rozená Kohútová, dcera Vlada Kohúta)

přála bych si roztomilé zvířátko-kamaráda, jenže je povoleno mít pouze rybičky

miluju kameňáky

Pan Novák se utopil při potápění na Ibize.
Po dvou letech dostala Paní Nováková telegram: Pobřežní hlídka našla mrtvolu vašeho muže. Vyplavené tělo je obrostlé mořskými mušlemi a v nich jsou perly v hodnotě 15 milionů korun.
Paní Nováková odepisuje: Perly prodat, peníze zaslat a návnadu hodit zpátky do moře!

Doslovný inzerát z Annonce:

Nejsem žádná "inteligentní krasavice", ani bohatá "zelená vdova". Jsem úplně normální, ani ošklivá, ani chudá ženská a hledám k sobě taky normálního" chlapa. Chlapa, který nemá pošlapaný ego od svojí dominantní matky a nesnaží si ho hojit na své partnerce, nechrápe a ráno netvrdí, že v noci vůbec nespal, nedrbe se neustále při hovoru na koulích, případně v řiti, splachuje po sobě záchod a umyje si ruce poté, co "ho ždímal" do mušle, netelefonuje s
kamarádama a neprobírá s nimi poslední fotbalový zápas celou cestu, zatímco jedeme ke tchýni na kafe zvaným "čurifrnda", nenutí mě uklízet každý víkend a nikdy nepronese nad natřískanou ledničkou větu "tady zase nejni nic k jídlu!", netůruje auto u čerstvě pověšeného prádla a nedojíždí auta řízený "no jo ženskou" a nedělá pak na ní "fakáče", nebere mě na párty s jeho nadřízenejma s sebou jako "špendlík v kravatě" a nechce po mě, abych měla najednou 127 cm dlouhý nohy, čtyřky kozy a dlouhé blond vlasy, nenechává nespláchnuté oholené fousy aj.
porosty v umyvadle a roztahuje mokrý ručník, aby nesmrděl, nekrká u stolu a neprdí při každém podřepu, když si sahá pro lahváče, neomračuje mě zážitkama z poslední pařby a obsah žaludku po pitce nevyprazdňuje do postele, nestříhá si nehty u jídla, nemá chuť na jahodové knedlíky zrovna když jsem připravila chilli con carne, nenutí mě skákat padákem a bangee jumping a nekritizuje moje kamarádky z jógy, neříká mi, kde všude mám celulitidu a jak bych mohla vypadat, kdybych "něco se sebou dělala", neopravuje mojí angličtinu, když se snažím poradit zbloudilým cizincům, nezapomíná na moje narozeniny a při sexu nevykřikuje "Lído, dělej, přirážej!!!", když se jmenuji Alena, nedosoluje si každé jídlo, aniž by ho ochutnal, neptá
se mě po sexu "tak co, jaký to bylo?" a "byla jsi?", nechodí doma nahej s ponožkami, nevyndává si u televize holuby z nosu a necvrnká je kolem sebe, nezapomíná mi vyřizovat důležité vzkazy typu "tvůj táta je v nemocnici s infarktem", nepočítá s tím, že mám nadpřirozenou schopnost
číst myšlenky, nechce společný sex ve třech s impotentním kamarádem Jardou "aby si taky čuchnul, kurňa", .... já vlastně ani nechci chlapa!....
Alena
ANNONCE

Horská dráha byla odjakživa moje NEJoblíbenější atrakce, zvláště na Matějské pouti, ale todleto...tady bych si nástup do kabinky asi hodně rozmýšlela :-)

bez chemie a jak to jde!

Tak tuto "malou"/gigantickou kedlubnu vypestovala moje tchýně - borka co?

Někdy mi přijde, že přesně takto vypadá můj den...až na to,že bych pár značek změnila jako např. pánský Old Spice či k večeři pívko...jo a taky ta Toyota...mě stačí naše stará Škodověnka stodvacítka, kterou stejně do práce nejezdíme, takže vlastně spíše by tam měl být znak PID :-D

Nohejlata

To jsme my NOHEJLOVI - naše, v soboty, vždy sehraná dvojka :-)

najednou rostou

Mame chaloupku v Beskydech, na Visalajích. S manželem jsem tam byla na dovolené druhý týden v sprnu. Těšili jsme se krom dovolenkové pohody a přírody okolo taky na borůvky, houby, a ostatní produkty tamní přírody. Jenže borůvky byly vedry scvrklé, suché, skoro žádné. A houby? Ani náznak. A tento víkend -25,26.8.- najednou se jim daří. Jenže pozdě holky houbový, my už tam nejsme. Ještě, že mi je tatínek aspoň fotnul - ať víme o co jsme přišli.