Ve čtvrtek jsem v práci byla již klidnější, ale za to doma. Teda po velmi brzkém odchodu z práce to bylo ještě dobrý. Skákla jsem si na poštu pro balík s šesti novými košilemi pro Františka, trička z UNICEF pro brášku a vyreklamované ¾ kalhoty z Magnetu. Došla jsem dom a začal, jak říká někdy František, pešek :-D Otevírala jsem si nůžkami balíček s kalhotami a co se nestalo, střihla jsem si do kalhot. Materiál je to takový že i vpich jehlou rozjel dírku na skorodíru. No nic, zalátala jsem si to takovou stužkou a rozhodla se, že budou na doma :-) – pohodlné jsou na to dost….jelikož z menších kalhot co jsme měla původně mi přišly zase o min. 1číslo větší :-D
Dobrá, to jsem přešla s pokrčením ramen.
Pak jsem si vybalila košile a byla nadšená z barev, vzorků, matroše, ale čekalo se až přijde domů Ferko, že je vyzkouší. Než přišel…bylo to ještě slušný. Jenže když vyzkoušel košile, zjistili jsme, že jsou mu velké. To mě hodně mrzí, protože i když byly s 50% slevou (JOKA) dala jsem za všechny přes 2tácy. Tatínek mi pak večer říkal, ať mu je dovezu, že mi je zaplatí a bude nosit :-) Reklamovat nemůžu, menší nejsou.
Ale to nejsme u konce. Večer se chtěl Ferko kouknout na seriál přátelé a co se stalo? Televize nereagovala…asi je v kyblu. Ještě v dobrém úmyslu, při Ferkově snaze opravit telku, jsem chtěla sundat orchidej z TV a co se nestalo, kytka se převrhla a něco jako hlína napadala na telku, zřejmě i dovnitř.
Můj bratr už poté reagoval slovy „jdi spát“…no za chvíli jsem už šla. Bez nálady s myšlenkou vyhozených peněz za velké košile.
Výsledek k dnešku:
Košile bude nosit buď tatínek, nebo se opět pustím do horlivého vyvařování manžílkovi, aby mu krk zhrubnul o číslo :-) a TV…na svůj věk přesluhovala, ale posloužila. Zase jsme nainstalovi TV do PC.
Doufám, že jsem si dny Blbec vybrala na hodně dlouho.
Žádné komentáře:
Okomentovat